2013 - Dokážeš to taky!

Dokážeš to taky!
„Bereme to s nadhledem“

24.- 26. května 2013, letiště Bubovice

Příspěvky účastnic setkání

Každoroční projekt Dokážeš to taky! už nabídl účastnicím, které to chtějí "dokázat", různá prostředí, ve kterých se tato akce Aliance žen s rakovinou prsu konala. Každé setkání je spojeno s nějakým sportovním výkonem. Začalo to v roce 2002 na rakouském Sonnblicku. Letos je to již dvanáctý ročník, a protože to "bereme s nadhledem", vybraly jsme si pohyb ve vzduchu - ať už letadlem nebo v balónu. Poslední víkend v květnu se tedy odvážné ženy vydaly na letiště v Bubovicích, kde prožily den plný odvahy, zábavy, přátelství a taky deště a zimy. Přišli nás podpořit i kamarádi, přátelé a rodinní příslušníci, i když jich nebylo tolik - dost vytrvale pršelo. I přesto nám přišli vyjádřit podporu a sympatie a překonávali překážky nevlídného dne s námi.

Samotné akci předcházely rozhovory v televizi a v rozhlase. O Radiožurnálu jsme již psaly, ve Snídani s Novou proběhl rozhovor s ředitelkou Aliance Evou Knappovou, která vysvětlila, co je to Dokážeš to taky!, jaké má akce cíle a jak to ženám, které prodělaly rakovinu prsu, pomáhá.

Celý víkend probíhal v několika etapách. Bydleli jsme v pensionech na Karlštejně, v jednom z nich - U Janů - se konal také první společný večer při večeři, povídání a hudbě kapely "Fly boys". Byli jsme se na prohlídce hradu Karlštejn a měly jsme možnost podívat se na výstavu kostýmů z filmu Noc na Karlštejně.

Sobotní program byl naplánován od rána do večera na letiště v Bubovicích. Z podia moderoval jednotlivá vystoupení Petr Rajchert. Kvůli nepřízni počasí se nejvíce programů odehrávalo ve velkých cateringových stanech. Jednotlivé organizace tam měly své nástěnky a stolečky, kde informovaly o své činnosti, o programu svého sdružení a o nabídce pomoci ženám s rakovinou prsu, o prevenci a samovyšetření prsu. Některé také prodávaly výrobky svých členek z terapeutických dílen a kroužků. Byl tam stánek Fair Trade, Miriam přijela se speciálním prádlem pro ženy, aby se cítily pohodlně a skvěle, firma AVON ženy zkrášlovala, prodávala růžové předměty a také trička na AVON Pochod. Společnost čínských žen prodávala nádherné šátky a šály a další krásné věci. Ženy se zúčastnily nácviku afrických tanců, zpěvu a bubnování, cvičení s gumovými pásy. V odpoledních hodinách pak předváděly co se naučily a sklidily velký potlesk. Další děvčata jezdila na koni, pracovala s tvarovacími balonky, prohlížela si historické kostýmy a auta. Čínské ženy předvedly krásné vystoupení v tradičních kostýmech, které jim moc slušely.

Hlavní atrakcí a výkonem v dopoledních hodinách byl let odvážných žen v malém letadle. Naše Věrka Uhr. se na let velice těšila a do letadla se vyšvihla hbitě. Seděla vedle pilota, na uších sluchátka - zřejmě komunikovala s věží - brala pilotovi řízení z ruky a ještě stačila mávat červeným šátečkem. Užila si krásný pohled na Karlštejn a na lomy Malá a Velká Amerika.

Večer se chystaly výstupy v upoutaném balonu, o napínavé a dobrodružné chvilce s jeho nafouknutím a posléze neúspěchem jste si mohli přečíst pěknou reportáž Marcely. Počasí nevydrželo a vzlet se nepodařil. V dešti nás také fotografovali v růžových tričkách jako "srdce pro AVON pochod". Ani večerní táborák se nekonal kvůli prudkému dešti a vichřici.

Závěr akce byl v neděli dopoledne, kdy jsme konečně měly čas vzájemně se představit a sdělit ostatním co máme na srdci. Jen vyjmenovat všehny atrakce, všechno to, co vedení Aliance muselo obstarat, zařídit, zajistit a zorganizovat by zabralo spoustu času (prostory, hotely, jídlo, věci, hudbu, průvodce, dopravu, letadla, historická auta, balon, podium (které se s námi málem prolomilo) - to je nad síly několika lidí, kteří to přesto zorganizovali a dokázali.
Bohužel chybělo trochu sluníčka, které by projasnilo depresivní zataženou oblohu, zlepšilo stísněnou náladu a zimní choulení se k rozpáleným plynovým lampám. Pocit zimy, mokra a nepohody nás hodně omezil, ale nezabránil v pocitech štěstí těm, které letěly letadlem a viděly shora nádherné lesy karlštejnska.

Konec konců - přijďte se podívat na diplomy a osvědčení o absolvování hrdinského činu, které nám za statečnost Aliance žen s rakovinou prsu vystavila. Diplom by si také zasloužila ředitelka Eva Knapp a její pomocnice a kolegyně Naďa, Andrea, Anička, Magda, Alena, Marta, Iva a mnohé další (rodina a přátelé), které měly všechno na starosti ať na místě nebo před tím spoustu týdnů v kanceláři i v terénu. Děkujeme.

Myšlenkou a cílem tohoto projektu je poselství všem, které se potýkají s rakovinou prsu:
"Nevzdávejte to, život stojí za to"

Daniela

Dokážeš to taky! „Bereme to s nadhledem“
„Všechno je jednou poprvé“, řekla jsem si, když jsem uslyšela o 3-denní akci (24.-25.6. 2013) “Bereme to s nadhledem“, na kterou dostal pozvánku z Aliance od p. Evy Knappové náš klub INNA.
Pobyt byl v krásném kraji okolo hradu Karlštejn. „Poprvé“ měl být pro mne let horkovzdušným upoutaným balónem, který byl jednou z nabídek v programu. Z klubu INNA jsme jely do malebné obce Karlštejn s Majkou Kucmochtovou.
Program byl bohatý. První den, hned po příjezdu a ubytování v luxusním penzionku „Karlštejn“, byla samostatná procházka obcí a okolím a před večeří společná prohlídka hradu Karlštejn pouze pro nás, účastníky. Po večeři jsme měli společný večer s hudbou a produkcí hud. skupiny „FLY BOYS“ pro poslech, tanečky i zpěv a seznámení se.
Druhý den pod heslem „Užijme si společně den při hudbě, tanci, zdravém pohybu a rukodělné činnosti“, probíhal na letišti. Byl to nesmírně bohatý den co se týče programu, ale i zážitků (učení tanců, zpěvu, bubnování, Zumby, Tai-chi, let letadlem, balónem, focení v histor. kostýmech 19.st. z Národního divadla a jiné). Mohly jsme si vybrat. Vše se ani nedalo stihnout. Jako ostatní kluby jsme prezentovaly činnost INNY panelem s fotkami a informacemi, o který byl zájem. Celý den moderoval živě herec Petr Rajchert. Odpoledne jsme měli společné komponované představení, kde jsme si navzájem ukázaly, co jsme se naučily. Závěrem nám krásně zazpívaly a zatancovaly v čínských krojích i se svými dětmi členky Společnosti čínských žen. „Třešničkou na dortu“ bylo společné focení v růžových halenkách na nový symbol pro “AVON pochod“. Pro nepřízeň počasí jsme všechny, bohužel, neabsolvovaly to „Poprvé...“, let balónem.
Třetí den jsme si na společném setkání vyměnily dojmy a rozjely jsme se do všech koutů ČR s myšlenkou na příští setkání „Dokážeš to taky“.
Máme z těchto dnů spoustu fotek, dojmů a možná by jich bylo i víc, kdyby nám většinou nepršelo. Nevadí. My jsme to vše i tak „Dokázaly taky“.
Děkujeme ALIANCI i klubu INNA o.s. Havířov. Eva Pavlíková
Dokážeš to taky! „Bereme to s nadhledem“
Letošní akce Aliance byla velice atraktivní a lákavá. Karlštejn, let balonem, letadlem a krásný program v pátek 24.5. a také v sobotu 25.5. na letišti v Bubovicích. Ze 40ti pacientských organizací se zúčastnilo asi 20 organizací, celkem nás bylo asi 70 žen, z každé organizace 3 zástupkyně.
Začnu cestou vlakem, jeli jsme z Brna-Mammahelpu 3 ženy a můj Honzík, který je naším pomocníkem a navigátorem. Jeli jsme vlakem EC, který je velmi tichý a na vyšší úrovni, dokonce tam byl i jídelní vůz. Měl jen 2 zastávky v Pardubicích a v Kolíně. V Praze jsme přestoupili na vláček, který nás přivezl na Karlštejn. Cestou od vlaku jsme prohlíželi stánky se spoustou zboží, hned jsme si koupili magnetky na ledničku s Karlštejnem a pohlednice. Zdena si koupila hrnek, mimochodem prasklý, prý má příběh, ten hrnek Honza stále fotil.
Byli jsme ubytováni ve 3 hotelích Koruna, Karlštejn, U Janů. Ubytovali jsme se a v 18 hodin byla prohlídka hradu Karlštejn. Měli jsme šikovnou mladou průvodkyni, jen jsme koukali, jak se žilo ve 14. století. Dýchlo na nás kouzlo života Karla IV., otce vlasti, klenoty, sám Karlštejn je klenot. Po prohlídce hradu, z které jsme byli nadšeni, jsme se odebrali do hotelu U Janů, kde jsme měli ve větší místnosti večeři, kulturní večer s tancem a hudbou a informace na další den. Zároveň probíhalo seznamování všech účastnic.
Ráno byla snídaně v 8 hodin, my z Brna jsme byli v hotelu Karlštejn, krásné luxusní ubytování a dobrá snídaně. Po snídani nás odvážel menší autobusek asi po 20 na letiště Bubovice, kde nás čekal nabitý program.
Celou akci na letišti moderoval sympatický Petr Rajchert. Přijela Antonie s malým Aliju Badu a manželem Papisem Nyass. Antonie s Bárou neboli Yellow sisters nás učily africké písně i s českým překladem. Papis nás učil tančit. Jejich malý syn, který měl loni na Baldovci 1měsíc, už chodil, byl roztomilý a každý si ho chtěl vyfotit. Když byl unavený, šel za mamkou na mlíčko, Tony ho ještě kojí. Další chlapci, profesionálové bubeníci, nás učili bubnovat ve skupině. Byly zde kostýmy z divadla s možností si je vyzkoušet. Jezdily jsme na koních, projížděly jsme se na čtyřkolkách, byla zde ukázka historických letadel, poradna vizážistky, malování na obličej, vyráběly se placky s létajícím balonem a nápisem Dokážeš to taky 2013.
Když jsem nasedala na koně, myslela jsem si, jak jsem pružná, ale kdyby mi 3 muži nepomohli, tak bych to nezvládla. Při jízdě na čtyřkolce jsem se zeptala, kde je brzda, dověděla jsem se, že brzda není potřebná, stačí pustit plyn.
Byly zde stánky s tričky, čínské ženy nabízely krásné výrobky za velmi nízké ceny, bylo zde zboží z 3. světa Nepál, Keňa, Jižní Amerika. Vyráběly se krásné květiny z látky opalováním ohněm a potom skládáním na sebe. Ve 12.30 byl oběd.
Hlavní kulturní program byl v15 hodin ve velkém stanu. Africké zpívání s Yellow sisters, bubnování s profesionály ve skupině, tančení s Papisem. Další program byl na podiu, to nám čínské ženy v krásných barevných kostýmech zatančily čínské tance při čínské hudbě, bylo to velice elegantní.
Při společném focení v růžových tričkách AVONU jsme vytvořily tvar srdce a vyfotil nás profesionální fotograf. Staneme se součástí nového symbolu pro AVON pochod.
V 16 hodin začaly prolety malým sportovním letadlem nad Karlštejnem. Kromě pilota byly v letadle 3 ženy. Vždy byla připravena další skupinka. V 18.30 hodin přijeli s balonem, když ho nafoukli, byl ohromně velký. Balon byl upoutaný na laně, nastoupily 3 ženy a byli tam 2 muži průvodci. 3 ženy vzletěly nahoru, ale dalším 3 ženám se to už nepodařilo, balon vystoupal nahoru, ale pro velký vítr, museli ho stáhnut dolů. Další lety balonem už nebyly pro nepřízeň počasí, vítr a déšť. Pilot s letadlem to chtěl zachránit, ale i tyto lety se musely ukončit pro nepřízeň počasí. Naše Zdenka byla ve 2.skupině,tak trošku zažila adrenalin v létajícím balonu. Večeře byla na letišti v 17.30 hodin.
V našem hist. dopravním letadle Dakota z 50.let jsme měly středisko odpočinku a nápoje. Bylo o nás dobře postaráno, technické zajištění akce bylo prvotřídní. Těšili jsme se na večerní táborák, opečené buřty a zpívání ,ale nepřízeň počasí nám to překazila. Děvčata byla unavena, tak nás autobusek odvezl zpět na hotel a udělaly jsme si sezení při víně a povídaly jsme si v malých skupinkách.
Další ráno snídaně na hotelu, setkání v hotelu U Janů a beseda se všemi účastnicemi a předávání zkušeností při práci se širokou veřejností, jak oslovovat mladé ženy, aby se chránily preventivně před nemocí. Bylo zde vyjádření díků Alianci za tuto zdařilou akci.A už se opět všechny těšíme na příští rok 2014! Ztratila jsem vestu a můj přítel brýle, holky z Aliance nám to poslaly poštou, nemá to chybu.
Zdena se Slávkou odjely v poledne, my s Honzou jsme se šli podívat na synagogy, koment. prohlídka. Už jsme nestihli výstavu Ivana Lendla Mucha v obrazech. Domů jsme přijeli v noci nadšeni, plní dojmů a šťastní ze setkání s tak přátelskými lidmi, jsme jedna velká rodina.

Jana Nejedlá, Brno


Marcela v balónu

Milá děvčata!

Právě jsem se vrátila z akce Aliance žen s rakovinou prsu "Dokážeš to taky! 2013", tentokrát s názvem "Bereme to s nadhledem". Je neděle 26. května 2013 a venku prší a prší, sluníčko se neusměje ani trošičku.

A podobné počasí bylo i včera na letišti v Bubovicích, kam jsme přijely mikrobusem z Karlštejna (z pensionů, kde jsme byly ubytované před a po akci).

Na letišti se měl uskutečnit náš odvážný let malým letadlem a balónem. Dopolední počasí bylo ještě celkem přívětivé a nakloněné našim leteckým pasažerkám - to znamená, že nepršelo! Jinak ale byla zima a stále zamračeno. V 11 hodin piloti rozhodli, že "letecké odvážné ženy" poletí.

Jako první vstoupila do malého letadla naše členka VěraU. Usedla po pravici mladého příjemného pilota a za ní ještě dvě pasažérky. Věra si nasadila sluchátka, aby byla ve spojení s velením. Já a Daniela jsme jí byly věrně nablízku a přály jí šťastný let. Daniela, coby profesionální fotografka, vše zachytila na mnoha snímcích. Letadlo nastartovalo motory a drkajíce po mokré trávě se rozjelo. Zmizelo nám za obzorem, aby nabralo rychlost a po otočce zpět k nám vzlétlo. Obě jsme mávaly naší odvážné Věrce a sledovaly ji až bylo letadlo docela malinké.

Po návratu na zem jsme Věrku vítaly a objímaly a ta nám hned líčila své úžasné dojmy. Nebála se !!! Sledovala nádhernou zalesněnou krajinu pod sebou, hrad Karlštejn, lomy Velká a Malá Amerika a Mexiko. Škoda, že naše milé kamarádky BlankaŠ, EvaV s naším Milanem a cyklistou Jirkou dorazily na letiště až po jejím letu, odvážnou Věrku tedy neviděly.

Následovaly další lety a další mávání a vítání. Na letišti probíhal další celodenní program Dokážeš to taky, ale nejdůležitější bylo sledování počasí, na kterém záleželo, zda se vůbec uskuteční lety balónem. Počasí nám odpoledne vskutku nepřálo, střídal se prudký déšť s mírným vytrvalým deštíkem a do toho fičel vítr. Později se počasí trochu umoudřilo a tak přeci jen konečně přijela posádka s balónem. To bylo v 17 hodin a naši přátelé museli už odjet. Dosud nebylo jisté, jak to s letem balónu dopadne. Pršelo a pršelo.

Kolem 18. hodiny přestalo pršet. Nastal velký fofr - zatím jen pro posádku balónu, která okamžitě zahájila nafukování balónu. Vytvořily jsme tříčlenné pasažérské skupinky podle rozpisu, který pečlivě připravila Andrea. Za chvíli první tři odvážné ženy nastoupily a balón vzlétl. Hurá !!! Přistání též skvělé! V druhé skupině jsem konečně já, se mnou Zdenka a Marie. S děvčaty jsem byla hned "balónová kamarádka" neboť Zdena je z Brna, tam studoval můj starší syn, a Hana je z Ústí n. L., kde studoval můj mladší syn. Doufala jsem, že tato náhoda mi přinese štěstí, ale mýlila jsem se.

Nástup do koše balónu proběhl dle instrukcí pilota, což je: "Na stupátko! Chyťte se hrazdy (ta je důležitá)! Otočte se, opět na stupátko! A už malý skok do balónu". Povedlo se!!! Radostí jsme byly bez sebe, že konečně vzlétneme. V kapse jsem měla připravený růžový šáteček na mávání děvčatům dole. Už, už jsme měli stoupat! V tom začal foukat silný vítr, balón se začal naklánět k jedné straně a odnášel nás po větru. Byli jsme asi 30 cm nad zemí! Dostaly jsme přímo vojenský rozkaz: "Opusťte ihned balón! Vyskočte!" Já se chytila hrazdy a jako cvičenka v Sokole jsem se přehoupla přes koš, druhá pasažérka trochu obtížněji a s pomocí za mnou. Třetí dostala rozkaz "Lehnout do koše!" Ostatní členové posádky táhli koš proti větru, zapojily se i některé divačky, pomáhala i naše Věra. Hrozila dokonce srážka balónu se stojícím letadlem. To muselo být taky rychle odsunuto.
Když posádka s "pomocníky" balón ustála, vystupovala z něho vyděšená Hana. Let balónem tak pro všechny "odvážné ženy" skončil. Okamžitě převzali velení naši letečtí piloti a nahradili nám nezdařený let balónem letem v letadle.

Konečně jsem tedy letěla malým letadlem, mávala růžovým šátkem a byla jsem šťastná. Bylo to nádherné! Pak znovu pršelo a to byl konec i s létáním v letadle!!!

Byla jsem ráda, že jsem prokázala odvahu, do balónu nastoupila a letadlem letěla.

Marcela

Dokážeš to taky! „Bereme to s nadhledem“
Letos jsem měla možnost zúčastnit se akce „Dokážeš to taky! Bereme to s nadhledem“ v Karlštejně. Odjížděli jsme z Brna celkem čtyři. Se mnou Zdenka Odehnalová a Jana Nejedlá s přítelem. Cesta z Brna vlakem ubíhala velice rychle a pohodlně a protože Jana měla ten den narozeniny, tak jsme taky mlsaly. Povídali jsme si o všem možném, cesta rychle ubíhala a už jsme byly v Praze. Tam jsme přestoupily na cestu do Karlštejna. Při výstupu už jsme se zdravily s děvčaty, které přijely taky s naším vlakem. Cesta Karlštejnem byla mírně do kopce, po každé straně ulice je lemovaly stánky všeho možného druhu zboží a tak jsme se nechaly zlákat nějakou drobnůstkou na památku. Pomalou chůzí jsme přišly až k hotelu Karlštejn, kde jsme některé z nás měly být ubytované. Byly jsme hezky uvítány a nabízel se nám hotel, kde budeme snídat a taky velmi pěkný pokoj pro 2 osoby. Uložily jsme věci do skříně a sešly jsme se všechny před hradem Karlštejn na prohlídku. Tam jsme se seznámily s ředitelkou Aliance Evou Knappovou, která nás přivítala a pak jsme společně šly na prohlídku hradu. Průvodkyni jsme měly jen pro nás a prohlídka byla moc pěkná a poučná. Večer jsme se všechny sešly v penzionu ve velkém sále a tam nás ředitelka Aliance Eva Knappová seznámila se sobotní akcí na letišti Bubovice. Dostaly jsme večeři, zahrála nám místní kapela a taky se trochu tancovalo. V sobotu ráno jsme odjely autobusem na letiště, kde byl pro nás nachystaný program. Byl tam postavený veliký stan, kde byly prodejní stánky a taky nástěnky organizací a ukázky výtvarných prací i prodej. Rukodělné výrobky Fair Trade, Miria-speciální oděvy, produkty firmy Avon a Společnosti čínských žen a další. Kdo si chtěl zabubnovat, měl možnost se to naučit od bubeníků Bubenické trio. Zatím venku se už chystaly první čtyři ženy na let malým letadlem. Byla tam taky projížďka na koni, kdo chtěl, mohl se projet na čtyřkolce, viděly jsme ukázky afrického tance, skupina Yellow Sisters moc hezky zpívala a taky se mně moc líbilo taneční vystoupení členek Společnosti čínských žen. Konalo se focení v historických kostýmech u historických automobilů, ale projížďka se kvůli dešti bohužel nekonala. Nejvíce jsem se těšila na výstup v upoutaném balonu, ale podařilo se to jen první skupině, protože se potom zvedl silný vítr a začalo pršet, a tak jsme se musely smířit s nepřízní počasí a vystoupání v balonu oželet. Protože bylo chladno a deštivo, měly jsme možnost nastoupit do odstaveného letadla - veterána, kde jsme se posilnily svařáčkem, pitím vody a odpočinkem. Nakonec jsme absolvovaly společné focení „Srdce pro Avon pochod“ v růžových tričkách. Staneme se tak součástí nového symbolu pro Avon pochod. Příští den ráno v neděli jsme se rozloučily všechny opět ve velkém sále a poděkovaly ředitelce Aliance a všem ostatním za tak pěkný den, který byl určitě náročný zorganizovat. Bylo to pěkné setkání 25 organizací a byla jsem moc ráda, že jsem se mohla zúčastnit akce „Dokážeš to taky“.

Slávka z Brna

Dokážeš to taky! „Bereme to s nadhledem“
Když mi bylo nabídnuto zúčastnit se letošního ročníku „Dokážeš to taky!“, ani na vteřinku jsem nezaváhala. Loni jsem byla poprvé a byly to pro mne nádherné a nezapomenutelné tři dny, prožité se skvělými lidmi.
Karlštejn nás uvítal trochu uplakaně, ale o to radostnější bylo přivítání se všemi, kteří přijeli na toto velké setkání. Zde jsme měli zajištěné ubytování. Po poutavé prohlídce majestátního hradu jsme se sešli v Penzionu U Janů u chutné večeře. Překvapením byla pro nás místní kapela „Fly boys“, která nám po celý večer hrála k poslechu i tanci. Třešničkou na dortu tohoto prvního dne, a také zakončením, byla bohatá tombola.
V sobotu se vše odehrávalo na letišti Bubovice. Optimisticky laděný název „Bereme to s nadhledem“, nám pomohl přijmout s humorem i nepříznivé počasí – zataženo, vítr, deštivé přeháňky. Sluníčko se objevilo opravdu jen na malou chvilinku. Přesto jsme si celý den náramně užili. Tančilo se, zpívalo, cvičilo, bubnovalo. Odvážné ženy se proletěly v malém letadélku nad hradem Karlštejn, fotily se u historických automobilů v dobových kostýmech, projížděly se na koních a motorových čtyřkolkách.
Mě lákalo zkusit, jaké je to v balonu, i když v upoutaném. Kolem 17. hodiny nadešla ta pravá vhodná chvíle. Ustal déšť, vítr, vykouklo sluníčko. První trojice žen vystoupila balonem asi tak 10 m do výše. Netrpělivě jsem je pozorovala a nemohla se dočkat, až budou na zemi. Já jsem byla určená jako druhá trojice. Trošku jsem měla obavy, zda vůbec vlezu do koše. Žádné schůdky, žebřík – nic, jen v koši otvor na jednu nohu. Zvládla jsem to. Stála jsem uvnitř koše, mírně se pohupoval a začal stoupat. Byl to nádherný pocit. Najednou, jako když mávne kouzelným proutkem zlý čaroděj, zvedl se silný vítr a obloha se celá zatáhla. Balon se stal neovladatelný, i když jsme byli jen malinký kousek nad zemí. Jana s Maruškou na pokyn instruktora ještě stačily nějak vyskočit. Balon s košem lomcoval, vítr ho hnal na pódium. Já jsem měla sednout na dno koše. Ani jsem nedutala. Instruktor tahal za nějaká lana, dával pokyny svým pomocníkům, až balon spadl vyfouknutý na zem. Koš převrátili na bok a já z něho vylezla po čtyřech jako pejsek. A za to jsem dostala diplom za statečnost.
V neděli po snídani jsme se ještě na chvíli všichni sešli, abychom si mohli popovídat a hlavně před odjezdem rozloučit.
Já moc děkuji všem, co tuto velkou a náročnou akci zabezpečovali a jsem ráda, že jsem byla u toho všeho dění.
Závěrem si dovolím půjčit slova paní PhDr. Peterové a pomyslně připíjím nám všem – „na život“
Vaše Zdena z Brna

Fotografie z akce najdete na:

www.facebook.com/media/set/?set=a.181578248672950.1073741827.104497569714352&type=1

#aliancezen

Naposledy změněno úterý, 08 červenec 2014 15:21

  • Twitter
  • Twitter
  • YouTube
  • Aliance žen na fotogalerii Rajče